Je nejen představením jeho grafické práce, ale také mapou tuzemské nonkonformní hudební scény. Představuje spolupráci autora s hudebními tělesy „šedé zóny“, alternativní scény i takzvaného chmelnického okruhu hudebníků za uplynulých pětačtyřicet let. Kniha obsahuje vedle autorských komentářů a rozhovoru s Janem Mattušem také texty Františka Štorma a Pavla Büchlera. Reprodukované práce pocházejí převážně z archivů autorů grafické úpravy, vydavatelství Supraphon, Popmusea a soukromých sbírek. Společně s Hudbou Praha byl Karel Haloun v roce 2006 uveden do Beatové síně slávy. Knihu graficky upravili Karel Haloun, Luděk Kubík a Jan Arndt.

Karel Haloun, výtvarník, grafický designér, publicista, kurátor a pedagog (od roku 2005 do roku 2020 v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, v letech 2008–2017 jeho vedoucí). Věnuje se převážně knižním úpravám, designu hudebních nosičů a plakátové tvorbě. Za svou práci získal mnohá ocenění (Nejkrásnější česká kniha, Nejkrásnější plakát, Cena kritiků na Bienále Brno, Czech Grand Design). Je autorem kritických reflexí a esejů, které publikuje v časopisech Revolver Revue, Svět a divadlo a na internetové platformě Přítomnost, či románu Marná práce, souboru dramatických miniatur Hrana hry a divadelní hry Nový domov Jany Giovanny Bellofato, nebo spoluautorem knižních rozhovorů Otrava krve (s Lubomírem Martínkem) a O umění, zjednodušeně řečeno (s Pavlem Büchlerem). Kurátorsky připravil řadu výstav (Jaroslav Prokop / Portrét jednoho festivalu, Joska Skalník / My tancovat nemusíme).