Multivocal and anonymous, A Strange Adventure is oral-history-as-theater—the theater of memory, trauma, and torture. A play with neither named characters nor stage directions, it is a reckoning with the immediate past: a group of women recount ten days of torture, in 1974, just after the Spanish state rounded up Basque nationalists and other activists it could conveniently incarcerate. This stuttering yet lucid text—written by Eva Forest, who was held in Yeserías Prison in Madrid from 1974 to 1977 without charge or trial—is as urgent today as ever, transcending its context of Basque struggle and Francoist fascism. Emerging from a space and time that many prefer to forget, A Strange Adventure is testimony to the resilience, humility, and power of a group of women who refuse repression, who find life in collectivity, who speak in echoes, silences, and screams.

Multihlasé a anonymní, A Strange Adventure je oral history jako divadlo — divadlo paměti, traumatu a mučení. Hra bez pojmenovaných postav a bez scénických poznámek je vyrovnáním se s bezprostřední minulostí: skupina žen líčí deset dní mučení v roce 1974, krátce poté, co španělský stát pozatýkal baskické nacionalistky a další aktivistky, které bylo možné pohodlně uvěznit. Tento koktavý, a přesto jasný text — napsaný Evou Forest, která byla v letech 1974 až 1977 držena bez obvinění a bez soudu ve věznici Yeserías v Madridu — je aktuální dnes stejně jako tehdy a překračuje svůj původní kontext baskického boje a frankistického fašismu. Vynořující se z času a prostoru, na který by mnozí raději zapomněli, A Strange Adventure představuje svědectví o odolnosti, pokoře a síle skupiny žen, které odmítají represi, nacházejí život ve společném bytí a promlouvají ozvěnami, tichými pauzami i výkřiky.