Složité problémy ne vždy vyžadují přitažená za vlasy řešení, ale k dosažení řešení může být zapotřebí změna perspektivy. „Město jako systém“ obhajuje takovou změnu ve studiu městského prostředí. Projektanti, kteří chtějí zlepšit fungování města a řešit záludné urbanistické problémy, si nemohou dovolit soustředit se pouze na jeho prostorový projev, ale měli by zkoumat základní systém – provoz, využití a výkon městské struktury. Na metabolismus města je třeba pohlížet jako na metabolismus živého organismu, kde kulminuje velká část našeho využívání zdrojů. To hraje klíčovou roli při přechodu k udržitelnějšímu životnímu prostředí.

Complex problems do not always require far-fetched solutions, but in order to arrive at a solution a change of perspective may be needed. Making such a change in the study of the urban environment is what ‘The City as a System’ advocates. Designers who want to improve the functioning of the city and solve tricky urban problems cannot afford to focus on its spatial manifestation alone, but should research the underlying system – the operation, use, and performance of the urban fabric. The metabolism of the city should be viewed as that of a living organism, where much of our resource use culminates. This has a crucial role in transitioning to a more sustainable living environment.