Obrazy filozofie byly ještě na počátku sedmnáctého století běžnou součástí filozofických spisů a disputací, v období moderní filozofie (po Descartovi) se však postupně vytrácí. Autor hledá důvody vymizení a transformace tohoto kdysi bohatého žánru a ukazuje rovněž jeho současné podoby. K rozboru filozofických obrazů Zapletal využívá pojmového a teoretického aparátu současné kognitivní vědy. Především se zaměřuje na způsoby, jakými jsou metafory, metonymie a obrazová schémata používány k interpretaci jazykových vzorů a k zachycení myšlenek samotných výtvarných umělců. Tato studie je kromě reprodukcí již existujících obrazů filozofie doprovázena autorovými vlastními kresbami, které prostupují text a tvoří alternativní výkladovou linii probírané látky.